Granát byl seznán vinným

Bylo to v neděli 19.1.2014 když jsme běžně vzali ven Granátka a šli ho nechat pást. Jen co dostal svolení zabořil hlavu do trávy. Evka šla házet box a tak jsem tam satála a obdivovala jeho krásnou, hustou srst. Letos je zimanezima a Granát úplně šíleně líná. Neuběhla ani minuta a Evka se vracela. "Pohlídej mi to prosím tě" natáhla ruku s pomerančem.
"Pohlídej... Takže né sněz?" mlsně jsem se otázala.
K hlídání se přihlásila i Sára a tak Evka nevěděla komu ho dát na starost. Proto ho šoupla po zemi k čištění.
"Však Granát ti ho pohlídá" zasmála jsem se a on mi po pár krocích potvrdil pravdu. Byť jsem si vůbec nevšimla, že se dal do pohybu.
Slyšela jsem jak kurka s mlasknutím rupla a ten šťastný výraz v Granclových očích předvídal čertovinu. Už bylo pozdě. Zoufale jsem zakřičela a Evka bleskurychle přiskočila mu ho vypáčit z tlamy. Přestože nevypadal moc pohlazený na jazyku byl Granýs pyšný na svůj úlovek.
"To už bylo bezpečnější dát ho Sáře do krku" umíraly jsme smíchy, zatím co Granát nahazoval kyselé výrazy.

Už vám taky někdy malý, proradný pony nepozorovaně uzmul svačinu?